Mansio - Práce s metaforou

Práce s metaforou

Objevování a rozvíjení metafory v rozhovoru

„Metaphors are mirrors reflecting our inner images of self, life, and others.“
Richard Kopp, Metaphor Therapy, 1995


“Metaphor is as ultimate as speech itself, and speech as ultimate as thought …
Metaphor appears as the instinctive and necessary act of the mind
exploring reality and ordering experience.”
John Murry, Countries of the Mind, 1931

Metafory mají významnou funkci, učí, inspirují, vedou, pomáhají vyjádřit žitou zkušenost. Jazyk bez metafory není možný. Podobně jako v projektivním testu také v metafoře hledáme její význam. Pouhé objevení metafory pomáhá klientovi zorientovat se, další pojmenování a odkrývání významu je terapeutické. Práce s metaforou podporuje proces hledání a rozvíjí schopnost řešit problém prostřednictvím imaginativního procesu, který umožňuje vidět různé perspektivy a strategie k řešení. Rozvíjení metafory je příležitostí podívat se na životní souvislosti jinak. Jinými slovy jde o kreativní způsob přerámcování životní zkušenosti.
Z výzkumů neurovědců, kognitivních vědců i lingvistů vyplývá, že metafora je běžná součást života, některé vnitřní stavy bez metafory téměř nelze vyjádřit. Většinou je metafora používána neuvědomovaně.

Kontext metafory jako kontext života

Bečkovo lingvistické pojednání o metafoře vystihuje i psychologický (terapeutický) pohled na funkci metafory: „ … metaforický výraz je v kontextu prvkem co do svého významu inkongruentním, jakýmsi druhem hádanky (jak už konstatoval Aristoteles), kterou musí adresát rozluštit, jinak by metafora byla nesrozumitelná a nesplnila by svůj úkol. Z toho vyplývá, že metafora je silně závislá na kontextu, z něho se jako metafora poznává a chápe se její smysl.“ (2013)

Představitel individuální psychologie R. Kopp (1995) v tomto smyslu mluví o schopnosti terapeuta připojit se do klientovy metafory a prozkoumat jedinečný způsob myšlení a představ  klienta. Klienti zpravidla přicházejí, když pro sebe nevidí možnosti řešení. Jsou zaplaveni emocemi , které je zbavují odvahy řešení vidět, natož hledat. Použití metafory umožňuje odstup, uvolňuje tvořivou sílu, aktivizuje klienta. V některých případech se jedná o jedinou možnost, jak zkušenost, např. traumatickou, sdílet.

Metafory jsou používány:
• v emotivně vypjatých chvílích,
• k vyjádření něčeho abstraktního,
• při katarzi, vhledu,
• k popisu reality,
• k popisu budoucnosti, možností, přání,
• k popisu vztahu (k sobě, ostatním…),
• k popisu cesty, procesu, řešení, atd.

Implicitní a explicitní metafory

Metafora je z lingvistického hlediska přenášení významu na základě vnější podobnosti. Explicitní metafory velmi dobře známe (všechno nesu na svých bedrech, svítá se mi na lepší časy, chtělo by to kapku štěstí, vidím světlo na konci tunelu), jsou symbolickým vyjádřením životních zkušeností, prožitků, stavů. Pro některé osoby je běžné se vyjadřovat pomocí symbolů. Kromě explicitních metafor v jazyce používáme metafory implicitní (ne přímo vyjádřené). Podle Tompkinsové, Sullivanové a Lawleyho (2013) zůstává většina implicitních metafor bez povšimnutí. Autoři to vysvětlují tím, že častěji věnujeme pozornost slovům, která sdělují fakta a zabývají se příčinami (co, jak a proč) místo změření se na aspekty implicitní metafory (tedy na to, jak vnímají ono „jak“ a „proč“). Jako příklad uvádějí větu: Potřebuji najít smysl svého života. Co v této větě upoutá naši pozornost? Většinou se jedná o slova potřebuji, smysl, život. Implicitní metaforou v této větě je však slovo najít. Pro různé osoby má toto slovo různé významy:

Mám pocit, že mám odkrýt smysl života.
Mám pocit, že mám utvářet smysl svého života.
Mám pocit, že mám vejít do kontaktu se smyslem,
Mám pocit, že mám prozkoumat smysl.

Při práci s metaforou (explicitní i implicitní) potřebujeme být v kontaktu s klientem, hledáme osobní významy, ne další informace. Je mylné se domnívat, že čím víc budeme mít informací, tím lépe pomůžeme klientovi překonat jeho obtíže. Terapeut potřebuje porozumět významu metafory, jít za její význam, proto potřebuje pracovat pouze s tím, co klient nabízí. Prostřednictvím otázek se snaží klienta aktivizovat k odpovědím, které mu umožňují vhled. Terapeut se soustředí na jádro metafory prostřednictvím základních otázek ( clean language, clean question), které obsahují minimum prekoncepcí a nejsou ověřováním terapeutových hypotéz. David Grove (cit dle Tompkinse, Sullivanová, Lawley, 2013) studoval přepisy rozhovorů slavných terapeutů (např. Virginie Satirové nebo Carla Rogerse) a zjistil, že tito terapeuti se neustále vraceli zpět k metaforám, ve kterých je klientův problém zakódován. Grove vyvinul systém velmi jednoduchých otázek, které pomáhají odkrývat nejrůznější dimenze problému při minimální interferenci terapeuta (tazatele).

V otázkách sledujeme:
• Vlastnosti
Jak vypadá? Je tam ještě něco dalšího? Co ještě bych viděl(-a)?
• Umístění
Kde je? Co ještě bych viděl(-a)?
• Souvislosti
Jaký je váš vztah k …? Kdy přichází? Kdy není? A když … tak co se stane pak?
• Následnost
A co bylo předtím? A pak? A co ještě?
• Zdroj
Odkud přichází? Kde se to vzalo?
• Imaginace následků
A co by sis přál(-a), aby se s tím stalo? Za jakých okolností se to může změnit?

Práce s metaforou v individuální psychologii

Práce s metaforou je používána napříč terapeutickými směry, lépe řečeno všude tam, kde může být v souladu s teoretickými východisky integrována. Práci s metaforu využívali např. M.H. Erickson ve své hypnoterapii, Minuchin při práci s rodinou, psychodynamicky orientovaní psychologové, NLP, systemika, existenciální přístupy atd.
V individuální psychologii má metafora a práce s ní tradiční místo. Podle Koppa (1995) metafora reprezentuje jedinečnou zkušenost jedinečného významu, kterou nelze generalizovat.
Cílem práce s metaforou je prozkoumání a transformace klientova metaforického jazyka do života (analogicky jako při práci s ranou vzpomínkou) a nalezení klientova subjektivního přesvědčení. Terapeut je facilitátorem, nepřidává žádné soukromé obsahy, nabízí však svoje představy a interpretace.

Postup při práci s metaforou

  1. Identifikování metafory
    • identifikování metafory znamená otevření cesty směrem od logického myšlení k symbolickému, který umožňuje kreativitu). Pokud klient metaforu nenabízí, můžeme jej podpořit: Když říkáte, že … jaký obraz máte před očima? Můžete ji popsat? Jak vypadá? (viz krok 2)
  2. Rozvíjení metafory
    • volba vhodných otázek
    • používání klientova jazyka
    • prozkoumání obrazu, představy, metafory (Když říkáte, že …. Jaký obraz máte před očima? Mohl (-a) byste to popsat? Jak vypadá?
    • vytváření „mentální mapy“ krok po kroku (obraz metafory)
    • povzbuzování (Kdybych viděl tu vaši představu vašima očima, co bych viděl? Pokud to nejde… tak… mohu Vám říct mou představu? Jak to vidíte vy?)
    • pečlivé prozkoumání ve všech dimenzích: uspořádání, pocity, interakce, jednání
  3. Propojení metafory a životního problému
    • Jaké paralely vidíte mezi obrazem a vaším životem?
  4. Hledání řešení na úrovni metafory
    • pohled jinak – pozvánka k transformaci metafory: Kdybyste mohl nějakým způsobem změnit tento obraz, jak by to vypadalo? když se zamyslíte nad tímto změněným obrazem, napadá vás jak by to mohlo vypadat ve skutečnosti?
  5. Podpora ke změně

Pokud klient používá metaforu zřídka nebo vůbec, můžeme nabídnout Když jste teď mluvil o …, měl(-a) jsem takovou představu… Hodí se to k té situaci/zážitku , o kterém jste mluvil(-a)? Nabídkou umožňujeme klientovi odmítnout, ale též jej podporujeme k produkci vlastní metafory.

Na tomto kurzu se dozvíte vše o této problematice a mnohem víc

Trénink ve vedení rozhovoru

Literatura:

Bečka, J. V. (2013). Metafora ve větě. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5531
Burns, G.W. (2007). Healing with Stories: Your Casebook Collection for Using Therapeutic Metaphors
John Wiley & Sons.
Kopp,R. (1995). Metaphor Therapy. Using client – generated metaphors in psychotherapy. Routledge.
Tompkins, P., Sullivan, W., Lawley, J. (2013). Tangled Spaghetti in My Head: Making use of metaphor. http://www.cleanlanguage.co.uk

Napsat komentář