Mgr. Martina Stavjaníková: ADHD

Workshop I.: ADHD v dospělosti jako životní styl: porozumění soukromé logice klienta

Pojďme se podívat na ADHD v dospělosti z perspektivy individuální psychologie, nikoli jako na poruchu nebo soubor symptomů, ale jako na součást životního stylu – tedy celkového způsobu, jak se člověk naučil vnímat sebe, druhé a svět a jak se v něm snaží obstát a patřit. Klíčovou roli přitom hraje privátní logika: vnitřní, často neuvědomovaná přesvědčení o tom, co musím dělat, abych měl hodnotu, vyhnul se selhání a byl přijímaný.

Účastníci se seznámí s tím, jak se ADHD projevuje v dospělosti a jak chování, které navenek působí chaoticky, neorganizovaně či nespolehlivě, může mít subjektivní smysl – může fungovat například jako ochrana před studem, selháním nebo ztrátou sebehodnoty. Budeme společně hledat, jaká privátní logika za může za konkrétními projevy ADHD stát a jak souvisí s pocity méněcennosti a usilováním o zažívání sounáležitosti.

Workshop II.: Terapeutická práce s dospělým klientem s ADHD: změna soukromé logiky skrze vztah a povzbuzení

Prakticky zaměřený workshop, se soustředí na terapeutickou práci s dospělými s ADHD a na to, jak lze v adlerovském pojetí pracovat s jejich soukromou logikou. Zaměříme se na terapeutický vztah jako na prostor, kde klient může zažít rovnocennost, respekt a povzbuzení – tedy zkušenost, která umožňuje postupnou změnu životního stylu.

Budeme se věnovat tomu, jak pracovat s typickými projevy (např. chaos, zapomínání, nedodržené dohody, výkyvy motivace) jako se součástí životního stylu, nikoli jako s nedostatkem snahy. Ukážeme si konkrétní adlerovské intervence, které pomáhají soukromou logiku zviditelnit a postupně ji měnit prostřednictvím povzbuzení, malých kroků a podpory odvahy ke spolupráci.

Paul R. Peluso, Ph.D., LMHC, LMFT: Paradoxní intervence

Nejmocnější přístup, který jste se pravděpodobně nikdy neučili!

Paradoxní intervence patří mezi nejkreativnější a nejúčinnější – a přitom nejméně pochopené – nástroje v arzenálu terapeuta. Tento interaktivní workshop demýtizuje paradoxní strategie a ukáže, jak mohou odblokovat a rozpohybovat i ty nejzaseknutější dvojné vazby a terapeutické patové situace.

Na základě nejnovějších studií přednášejícího (Peluso & Freund, 2019; Peluso, 2023) se účastníci seznámí s třemi základními typy paradoxních intervencí: zklidňujícími, energetizujícími a konfrontačními. Na příkladu kazuistik a živých ukázek se naučíte využívat humor, ironii a strategickou provokaci k narušení maladaptivních vzorců a podpoře změny druhého řádu. Na workshopu si ukážeme, kdy a jak tyto techniky použít, řekneme si, jaká jsou jejich úskalí a jaké etické aspekty je třeba zvážit. Účastníci si v bezpečném, podporujícím prostředí vyzkouší aplikaci paradoxních taktik – „zveličování“, „předpovídání nevyhnutelného chování“ a „pozitivního popichování“. Zvláštní pozornost budeme věnovat využití humoru jako nelineárního nástroje pro přerámování a posílení odolnosti. Odnesete si praktické dovednosti, větší jistotu a nový pohled na to, jak pomoci svým nejnáročnějším klientům vymanit se z bezvýchodných dilemat.

Mgr. Jitka Musilová: Emoční regulace - Konflikt - Sounáležitost

Workshop I.: Emoční regulace (nejen) ve škole - model SCARF pro mapování spouštěčů

Zaměříme se na hlubší porozumění tomu, proč některé situace ve škole aktivují silné emoce – u žáků i pedagogů – a jak s nimi pracovat.
SCARF model slouží jako mapa „ohrožených potřeb“ (status, jistota, autonomie, vztahovost, spravedlnost), které mohou spouštět stresovou reakci.
V rámci workshopu si vyzkoušíme konkrétní techniky regulace, které se mohou hodit v běžném životě.

Workshop II.: Konflikt jako „souboj“ vztahu a cíle

Konflikt nevzniká „z ničeho“, ale obvykle proto, že nám na něčem záleží. Znalost psychických potřeb nám může pomoci v komunikaci, abychom co nejvíce prožívali sounáležitost. Prozkoumáme klíčové principy jako jsou účelovost chování, povzbuzování a hledání užitečného řešení.
V rámci workshopu si pomocí interaktivních technik ukážeme, jaké mohou být principy vzniku konfliktu i jaké jsou konkrétní nástroje, jak konflikty deeskalovat a proměnit v růstovou zkušenost.

Workshop III.: Nástroje pro podporu sounáležitosti (projektivní techniky)

Vytváření vztahového bezpečí a pocitu „patřím sem“, je klíčové jak v modelu SCARF (Relatedness), tak i v Adlerově koncepci sounáležitosti.
Seznámíme se s jednoduchými projektivními technikami (karty, metafory apod.), které lze bezpečně používat ve třídě s žáky nebo s klienty.
V rámci workshopu si vyzkoušíme snadno přenositelné aktivity pro budování vztahů, skupinové koheze a hlubší reflexe.

Mgr. Zuzana Vlčinská: Hlasová terapie

Hlasová terapie I.: Hlas jako dotek

Svým hlasem můžeme rozeznít doslova každou buňku svého těla. Dechem a ještě více hlasem hmatáme sami sebe v těle ve velké hloubce a živosti. Můžeme si tak zabydlet své tělo a usadit se sami v sobě aktivním a zároveň meditačním způsobem.

Psychoterapeutické a psychosomatické využití hlasotvorby od prostého zvučení k sofistikovanému zpěvu je velmi široké. Vychází nejen ze soudobých neurologických výzkumů a zkušeností různých terapeutických škol, ale také z tisícileté zkušenosti lidstva v zacházení s hlasem a zpěvem. Naši předkové běžně používali hlas a zpěv ke zpracování velkých pocitů, transformačních událostí, léčení nemocí i osobního či kolektivního traumatu. Mnohé techniky pocházející ze syntézy výše zmíněného jsou nejen efektivní, ale často i zábavné a krásné.

Svůj hlas máme vždy po ruce, můžeme se jím podpořit, uvolnit, zpřítomnit, opečovat, vyjádřit, spojit se sebou i sdruhými.

Hlasová terapie II.: Hlas a moje místo na světě

Hlasem si bereme místo v prostoru. Pomocí hlasu můžeme dosáhnout do prostor a vzdáleností, kam nedosáhneme fyzicky. Zároveň ale hlasem aktivujeme svůj střed v hloubce pánevního kontejneru a cítíme své nitro. To vše můžeme hlasem bezpečně propojit, zvědomit nebo konstituovat.

Psychoterapeutické a psychosomatické využití hlasotvorby od prostého zvučení k sofistikovanému zpěvu je velmi široké. Vychází nejen ze soudobých neurologických výzkumů a zkušeností různých terapeutických škol, ale také z tisícileté zkušenosti lidstva v zacházení s hlasem a zpěvem. Naši předkové běžně používali hlas a zpěv ke zpracování velkých pocitů, transformačních událostí, léčení nemocí i osobního či kolektivního traumatu. Mnohé techniky pocházející ze syntézy výše zmíněného jsou nejen efektivní, ale často i zábavné a krásné.

Svůj hlas máme vždy po ruce, můžeme se jím podpořit, uvolnit, zpřítomnit, opečovat, vyjádřit, spojit se sebou i sdruhými.

Hlasová terapie III.: Hlas a emoce

Hlas je bezprostředně napojen na emoce, je primárním nástrojem jejich zprocesování. Hlasem dáváme svým pocitům a emocím dobrý tvar a necháváme je proudit, protože emoce, která se hýbe (e movere – pohyb ven) nezatěžuje, ale podporuje a hojí. Zároveň hlasem aktivujeme parasympatikus zodpovědný za hojení.

Psychoterapeutické a psychosomatické využití hlasotvorby od prostého zvučení k sofistikovanému zpěvu je velmi široké. Vychází nejen ze soudobých neurologických výzkumů a zkušeností různých terapeutických škol, ale také z tisícileté zkušenosti lidstva v zacházení s hlasem a zpěvem. Naši předkové běžně používali hlas a zpěv ke zpracování velkých pocitů, transformačních událostí, léčení nemocí i osobního či kolektivního traumatu. Mnohé techniky pocházející ze syntézy výše zmíněného jsou nejen efektivní, ale často i zábavné a krásné.

Svůj hlas máme vždy po ruce, můžeme se jím podpořit, uvolnit, zpřítomnit, opečovat, vyjádřit, spojit se sebou i sdruhými.

Hlasová terapie IV.: Hlas jako nástroj propojení

Hlasovým nástrojem je celé tělo, emoce, veškerá psychika, obrazotvornost i duchovní stránka nás samých. Při zpěvu se všechny tyto systémy lépe srovnají každý zvlášť i vůči sobě navzájem. Mám ráda pocit, že jsem po pozorném zvučení v sobě nějak lépe poskládaná.

Psychoterapeutické a psychosomatické využití hlasotvorby od prostého zvučení k sofistikovanému zpěvu je velmi široké. Vychází nejen ze soudobých neurologických výzkumů a zkušeností různých terapeutických škol, ale také z tisícileté zkušenosti lidstva v zacházení s hlasem a zpěvem. Naši předkové běžně používali hlas a zpěv ke zpracování velkých pocitů, transformačních událostí, léčení nemocí i osobního či kolektivního traumatu. Mnohé techniky pocházející ze syntézy výše zmíněného jsou nejen efektivní, ale často i zábavné a krásné.

Svůj hlas máme vždy po ruce, můžeme se jím podpořit, uvolnit, zpřítomnit, opečovat, vyjádřit, spojit se sebou i sdruhými.

Bc. Alena Chmelíková: Krajina těla, mysli a emocí

Ochutnávka zážitkové pedagogiky a expresivních terapií I.–IV.

Workshopy využívají zážitkovou pedagogiku a prvky expresivních terapií. Čeká vás krátké setkání s dramaterapií, artererapií i tanečně-pohybovou terapií. Každý den můžete přijít zažít něco jiného - nebo ochutnat jen jednou nebo dvakrát. Setkání na sebe navazují jen volně.

Námět, který propojuje všechna setkání je inspirován imaginativním světem spisovatele C.S.Lewise, autora Alenky v kraji divů a za zrcadlem či Letopisů Narnie. Nicméně knihy nepotřebujete znát, abyste se mohli přidat. Namícháme si koktejl tvořivých a uměleckých ingrediencí, které pomohou uvolnit napětí a vyjádřit emoce bez hodnocení, prohloubit vnitřní klid a sílu, prozkoumat kreativitu, spontaneitu a nové úhly pohledu na svůj osobní či profesní příběh. Čeká nás pohyb i zastavení, tvoření a (sebe)reflexe. Bude možnost sdílet nebo jen naslouchat. Budeme procházet branou do vnitřního světa prostřednictvím práce se slovy, hry či kresby, imaginace, všímavosti k emocím a prožitku přes tělo v pohybu. Můžete si přijít pro usebrání a načerpání energie nebo se inspirovat pro práci s jednotlivcem či skupinou, se kterou pracujete.

Kapacita max. 15 osob, ideálně 10. Hodí se pohodlné oblečení s možností mírného zašpinění, karimatka a deka. Nepotřebujete výtvarné schopnosti ani zkušenosti z divadla či tance – stačí chuť objevovat.

Mgr. Magdalena Valášková: Od strachu k odvaze

Jak pracovat s neúspěchem u dětí na prvním stupni ZŠ

Neúspěch u dětí na 1. stupni ZŠ často není o výkonu, ale o odvaze. O odvaze zkoušet, chybovat a zůstávat v kontaktu se skupinou i tehdy, když se nedaří.
Na workshopu se zaměříme na děti, u nichž se strach z neúspěchu projevuje vyhýbáním se úkolům, perfekcionismem, rezignací nebo rušivým chováním.

Budeme se dívat na tyto projevy jako na smysluplné chování s cílem – často jako pokus chránit křehkou sebehodnotu a pocit sounáležitosti. Zaměříme na to, jaké strategie a postupy můžeme využít jako školní psychologové, jaké postupy můžeme využít ve výuce či při práci se třídou i na to, jak s tímto tématem pracovat doma (a jak se jako rodiče podpořit pro práci s tímto tématem).

Workshop bude vycházet z konkrétních kazuistik z praxe, nabídne prostor pro společný brainstorming a diskusi nad tím, jak posilovat pocit „jsem dost“ i tam, kde se dítě vnímá jako selhávající.

Mgr. Veronika Fiedlerová: Biblioterapie

Workshop 1: Od kritika k autorovi: Literární příběhy jako cesta k tvořivému já

Biblioterapie je vysoce personalizovaný nástroj, který odráží jedinečný terapeutický styl a potřeby konkrétního klienta. Zároveň přispívá k efektivitě práce terapeuta jak časové, tak obsahové. Terapeuticky vedené čtení vybraných textů nachází v individuální psychologii přirozené místo. Na workshopu prozkoumáme, jak mohou principy terapie čtením obohatit práci nejen s dospělými klienty.

Zaměříme se na rozlišení reaktivní a interaktivní biblioterapie a na práci s imaginativní literaturou (beletrie, komiks, poezie) i svépomocnými texty. Prostřednictvím vybraných ukázek z různých žánrů si prakticky vyzkoušíme, jak literatura může sloužit šesti E adlerovské praxe: educate, encourage, empower, enlighten, engage, enhance. Workshop nabídne konkrétní nástroje pro facilitaci čtení s důrazem na oceňování úsilí a cesty namísto hodnocení výsledků. A chybět nebudou ani doporučení a knižní tipy pro naše vlastní radostné a léčivé čtení.

Workshop 2: Od slov k sobě: Terapeutické psaní v individuální psychologii

Terapeutické psaní je aktivní formou biblioterapie, která vytváří bezpečný prostor pro zkoumání vlastních postojů, přesvědčení a vzorců. Zároveň aktivuje tvořivé já, tedy schopnost člověka aktivně utvářet významy vlastních zkušeností a přepisovat svůj životní příběh. Psaní podporuje klienta ve stávání se aktivním autorem, nikoli pasivním pozorovatelem vlastního života.

Workshop představí vybrané techniky, které lze využít v různých fázích terapie: pro exploraci a sebepoznání, přehodnocení a změnu, upevnění a integraci. Prostřednictvím praktických cvičení si techniky vyzkoušíme a budeme reflektovat jejich využití v praxi. Důraz budeme klást na encouragement, tedy jak strukturovat psaní v poradenském a terapeutickém kontextu tak, aby podporovalo odvahu růst, oceňovalo úsilí a kultivovalo laskavý vnitřní dialog.