Volitelné WORKSHOPY

Odpolední program

Na každý den si vyberete jeden z volitelných workshopů. Je jen na vás, jak si váš odpolední program poskládáte. Můžete se držet jednoho z témat, nebo si to uděláte pestřejší.

Terapie

  • Adlerovská psychoterapie ve studiích účinnosti a efektivity
    Mgr. Martin Fülep

Jak dobře funguje Adlerovská terapie? Jak velký je rozdíl mezi stavem před a po terapii a jsou změny dlouhodobě udržitelné? Jak si vede adlerovská terapie ve srovnání s jinými školami? 

Konferenční příspěvek představí systematický přehled experimentálních studií účinnosti adlerovské psychoterapie v léčbě duševních poruch za posledních 30 let. Podíváme se na velikosti účinku v pre a post terapeutických změnách, na udržitelnost změn v rámci následných sledování a srovnání účinku změn s jinými psychoterapeutickými přístupy. Hodnocení bude zaměřeno na statistickou významnost změny (effect size). Primárně se budeme věnovat účinnosti a efektivitě individuální terapie, ale neopomineme ani výzkumy věnované párové a rodinné terapii. 

Na závěr se zamyslíme nad tím, kam by mohl další výzkum adlerovské psychoterapie směřovat v budoucnosti. 

Mgr. Martin Fülep

Psycholog, psychoterapeut. Pracoval jako vězeňský psycholog, školní psycholog a vedoucí speciálně pedagogického centra. V současnosti pracuje v organizaci Jak dál?, kde se věnuje dětem, mladistvým, rodičům i celým rodinám, v posledních letech se věnuje i výzkumu, má vlastní psychologickou praxi a pracuje jako terapeut také v Mansiu.  

Na práci ho nejvíce baví její pestrost, s každým klientem přichází něco nového a překvapivého. Říká také, že díky lidem, se kterými spolupracuje, se sám stává odvážnějším, pozornějším k nespravedlnosti, citlivějším a všímavějším k okolí a ke vztahům.

 

  • Konfrontace jako terapeutický nástroj podpory změny
    Mgr. Simona Hybšová

Konfrontace je nástroj, který v terapii směřuje pozornost klienta na jeho aktivitu – co říká nebo dělá – případně mu ukazuje další souvislosti, které si neuvědomuje. Je to přímá cesta k problému, „trefa do černého“.

Terapeut jejím prostřednictvím poukazuje na nekonzistentnost, nesoulad mezi úmyslem a účinkem, resp. mezi cílem a strategií k jeho dosažení, mezi „slovem a činem“ a na to, čím klient sám přispívá ke svým potížím. 

Může klienta zaskočit, překvapit, často vede k „aha“ zážitku. Proto je důležité, aby ji klient nezažil jako ponižující, zesměšňující či jinak zraňující komentář, a aby probíhala v bezpečném prostředí a směřovala k pocitu sounáležitosti. Nutnou podmínkou užitečné konfrontace je tedy partnerský a respektující vztah, ve kterém klient i terapeut sounáležitost zažívají. Efektivním nástrojem se stává ve fázi reorientace.

Konfrontace má klientovi pomoci rozpoznat a změnit svá subjektivní přesvědčení a s nimi spojené nálady a chování. Odhaluje klientovu privátní logiku a umožňuje mu ukázat jeho cíle a neužitečné strategie k jejich dosažení jako v zrcadle.

Cílem workshopu je nabídnout různé možnosti, jak klienta konfrontovat tak, aby to bylo užitečné, a aby to vedlo k podpoře změny v jeho životě. Své využití najde konfrontace nejen v terapii, ale i v poradenství nebo školství.

Mgr. Simona Hybšová

Psycholožka, psychoterapeutka, lektorka, máma tří dětí. Po škole se věnovala prevenci rizikového chování, pracovala s dětmi jako školní psycholožka, později v sociálních službách a hospici, aktuálně pracuje na základní škole a psychoterapeutka ve vlastní praxi a také v Mansiu.   

Simona je aktivní, činorodá a neposedná, ráda tvoří - od pečených dobrot po nábytek a akvarely - miluje humor, napětí a moment překvapení.

  • Hlas jako nástroj integrace
    Mgr. Zuzana Vlčinská 

Přijďte zažít jedinečný workshop, který vám otevře cestu k terapeutické práci s hlasem prostřednictvím vlastního prožitku. 

Hlas je prostředkem, který propojuje tělo, emoce, psychiku i duchovní stránku člověka. Hlasem je lze vyladit a propojit navzájem, proto je významným nástrojem integrace, hojení, péče i sebepéče. 

Lidé si odedávna zpívali, když cítili naději, smutek, bolest, radost i zlost... Zpěv písní, bezprostředně vznikajících, jim pomáhal pocity zpracovat a vytvarovat, ošetřit se v těžké nebo přesahové situaci, propojit se s druhými lidmi v komunitě. V písních našich předků je nám i dnes k dispozici jejich umění a citlivost, kterou můžeme i my využít pro péči o sebe sama a nalezení své síly díky hlubokému prožitku.

Mgr. Zuzana Vlčinská 

Muzikoložka a psychoterapeutka. Pracuje se zpěváky i “nezpěváky”, je autorkou pedagogicko-terapeutické metody Prožitkového zpívání (www.prozitkovezpivani.cz). 

Vede dvouletý kurz vzdělávání v hlasové terapii. Miluje lidové písně ze slovanského okruhu s těžištěm v moravském folkloru. Je autorkou zpěvníků Poslyšte s radostí (2005 Barenreiter Praha) a Písně na cesty krajinami duše (2015 Vyšehrad). 

  • Reorientace v párové terapii
    Mgr. Lucie Nováková

Reorientace je to, pro co si terapeuté myslí, že k nim klienti přicházejí. A někdy to tak i doopravdy je. Reorientace je tou nejdůležitější fází terapie - ale bez toho, abychom prošli všechny předchozí, se k ní nemůžeme dostat. 

Jak poznat, kdy je pár připraven na změnu, kdy ne a proč? A jak změnu podpořit a jaké nástroje využít? Jak pomoci porozumět potřebám jednoho i druhého a jak to dát dohromady tak, aby bylo možné udělat změnu, kterou neudělá “ten druhý”, ale ten, kdo na ni má vliv - tedy každý sám za sebe.

Ve workshopu si představíme specifika a fáze práce s párem a ukážeme si techniky, které páru, který je “k reorientaci připraven”, mohou pomoci najít směr a cíl.  Nezbytnou trochu teorie doplní nebo techniky pro práci s párem, které si účastníci workshopu budou moci vyzkoušet sami na sobě.

Nebojte se vstoupit, ani pokud jste právě nezadaní, podívat se můžete na kterýkoli vztah ve vašem životě.

Mgr. Lucie Nováková

Psycholožka, terapeutka, dlouhé roky působící v manželské poradně a v posledních letech i v soukromé praxi. Adlerovskou psychologii si zamilovala, protože dává smysl a někdy umí být doopravdy zábavná. Párovou terapii miluje přesně z těch stejných důvodů. 

V době, kdy nepracuje s lidmi, pracuje s textem. V době, kdy má volno, se s nadšením věnuje tomu, co ji právě baví - teď jsou to výlety, audioknihy a budování (čehokoli).

Trauma

  • Trauma a bezpečná práce s tělem – teorie
    Mgr. Dora Lukášová Salaquardová

Trauma nespočívá v události samotné, ale v tom, jak ni naše nervová soustava reaguje. Podíváme na to, jak nám mozek prostřednictvím traumatické reakce pomáhá přežít a co o tom díky nejnovějším výzkumům mozku dnes víme. 

Popíšeme si, jak probíhá zpracování informací v centrální nervové soustavě, co je to model adaptivního zpracování informací (AIP), jakou funkci má autonomní nervová soustava, co je to nabuzení a okno tolerance. Představíme si polyvagální teorii S. Porgese neboli „vědu o bezpečí“ a ukážeme si, jak využít tělo pro aktivaci pocitu bezpečí. 

Popíšeme si rozdíl mezi jednorázovým a komplexním a vývojovým traumatem a nezapomeneme ani na úskalí a limity práce s tělem u komplexního vývojového traumatu. 

Mgr. DORA LUKÁŠOVÁ SALAQUARDOVÁ

Psychoterapeutka ve své soukromé praxi a lektorka. Dlouhodobě se věnuje mindfulness a meditacím. Je ale také malířkou a ilustrátorkou, s jejími ilustracemi se  setkáváte na letní škole a na webu Mansia. 

Po studiu psychologie absolvovala výcvik psychoterapie zaměřené na klienta (PCA). V Mansiu se s ní můžete potkat na kurzech Tělo v kontextu adlerovské psychologie, Transgenerační vzorce, na výcviku Práce s tělem v kontextu adlerovské psychologie, nebo na Letní škole.

Věří, že všechny strategie (i ty nejničivější), které v životě používáme ve vztahu k sobě i druhým, se dějí s pozitivním záměrem.

  • Trauma a bezpečná práce s tělem – techniky
    Mgr. Dora Lukášová Salaquardová

Při práci s traumatem je klíčová obnova pocitu bezpečí a jistoty. V tomto workshopu se budeme věnovat technikám, které jsou pro práci s traumatizovaným klientem užitečné.   

Důležitým krokem pro vyrovnání se s traumatickou zkušeností je převzetí zodpovědnosti za své tělo a mysl - porozuměním, že traumatická reakce je normální reakcí na nenormální situaci a svou reakci teď už můžeme ovlivňovat. 

Podíváme se, jak může všímavý mozek pomoci ke změně zaběhaných vzorců prostřednictvím duálního uvědomování a zaměření pozornosti jiným směrem. Řekneme si, jak podpořit odolnost a využívání vlastních zdrojů pomocí posilování smyslového vnímání tady a teď - tréninkem oscilace pozornosti v terapii. Představíme se techniky trezoru a bezpečného místa.

 

  • Prevence retraumatizace klienta v procesu terapie (psychosomatika a trauma v psychoterapii dětí a rodiny)
    Mgr. Soňa Procházková, Dis.

Prevence retraumatizace klienta v procesu terapie (psychosomatika a trauma v psychoterapii dětí a rodiny)

Psychosomatika rodiny nabízí vynikající východisko pro práci s traumatem v prostoru rodiny. Ukážeme si, jaké zdroje můžeme využít při komplexní práci s traumatem a jakým chybám se vyhnout. Jak pracovat se symptomem jakožto obranným mechanismem traumatu. 

Zmapujeme i bezpečný prostor díky práci s pilíři bezpečí. Ukážeme si, jak pilíře fungují a jak s nimi můžeme v terapii zacházet. Pilíře osoby, prostoru a času představují jednoduchou strukturu pro citlivé načasování kroků v terapii. Budeme mluvit i o tom, kdy a jak je potřeba zapojit další osoby a prostory a jak pracovat s časovými pilíři, abychom pomohli a nic neuspěchali.  

Východiska: psychosomatika rodiny, rodinná děloha, role, posttraumatická teorie, teorie attachmentu, pilíře bezpečí, okruh přežití, systém přežití, obranné reakce, vegetativní nervový systém, nápodoba.

Trauma a symptom (psychosomatika a trauma v psychoterapii dětí a rodiny)

V tomto workshopu se zaměříme na to, jak se symptomy traumatu projevují na těle dítěte. Řekneme si, jak různě mohou symptomy řízené vegetativním nervovým systémem vypadat - od třesu rukou, nadměrného kontaktu s ústy, genitáliemi, přes zácpu, bolesti bříška, hlavy, počůrávání, až po potíže s jídlem a kompulzivní chování. Ukážeme si, jak se symptomy pracovat a čemu se vyhnout. Vyzkoušíte si ohledání zdrojů symptomu a jeho souvislostí při rozhovoru s rodiči klienta. Naučíte se rozumět tomu, co symptom v prostoru komunikuje a jak to vyčíst. Pokud zbyde čas, ukážeme si pomocnou práci s TERI trojúhelníkem. Jak lze při ohledání případu vyčíst, co by se v rámci terapie, rodina měla dozvědět, naučit, čím potřebuje provést.

Východiska: Okruh přežití, obranné reakce, vegetativní nervový systém, vyřazení korových center, přenos, raný vývoj, motivace, smyslové učení, projektivní práce s tělem, zrání mozku, feromonové odezvy, psychosomatika rodinného systému jako organismu.

Mgr. Soňa Procházková, Dis.

Dětská a párová terapeutka, dlouhodobě se věnuje dětem a rodičům, často jsou jejími klienty děti, které prožily těžký životní zážitek, trauma. Každoročně organizuje konferenci Dítě v Hradci Králové a je zakladatelkou odborného Kruhu psychosomatického sdílení v Hradci Králové, kde se setkávají odborníci v oblasti celostního přístupu v péči o dítě.

Umí hledat to dobré ve všech dětech a nalézat krásy v křehkém vztahu, dokáže tlumočit mezi světem dětí a dospělých. Je autorkou metody, která již pomohla mnoha rodičům zklidnit jejich dítě. Věří, že nikdy není pozdě začít dělat změny. 

škola

  • Bezpečné klima ve školách: Hodnoty, úkoly pro dospělé
    Mgr. Jitka Musilová

Zajímá vás, jak ve škole vytvořit bezpečné prostředí? Pojďte společně přemýšlet o tom, co je právě pro vaši školu potřeba, aby bezpečná mohla být.
Bezpečné klima vychází z hodnot, kterými žijí všichni ti, kteří školu dělají. Pojďme se podívat na to, jak hodnoty vydefinovat, jak je zavádět, jak pozvat kolegy ke spolupráci, jak nastavit pravidla soužití tak, aby byla v souladu s hodnotami a jak zavést etický kodex školy.
O hodnotách a bezpečí budeme nejen mluvit, ale nakreslíme si i “dům bezpečné školy” a budeme sdílet zkušenosti se zaváděním a udržováním bezpečného klimatu.
Na proměnu systému ve školách nemají vliv žáci, ale pedagogové. Pojďme se společně dívat na to, jak na to.

Mgr. Jitka Musilová

Od dětství se ve svých představách viděla jako paní učitelka, nakonec ale vystudovala sociální práci a psychologii. Celý profesní život věnovala práci s dětmi a pedagogy, nejprve ve Speciálně pedagogickém centru pro tělesně postižené děti, jako vedoucí kurzů pro osobní a pedagogické asistenty a po narození dětí v mateřském centru. Od roku 2013 pracuje v Pedagogicko-psychologické poradně Královéhradeckého kraje, primárně na pozici okresního metodika prevence. Pracuje s třídními kolektivy (zaměření na všeobecnou i selektivní primární prevenci), s pedagogy i pedagogickými sbory, i individuálně s dětmi.

  • Bezpečné klima ve školách: Dobří učitelé a wellbeing
    Mgr. Jitka Musilová

Co to znamená být dobrý učitel? Jak vypadá, co dělá, jak se chová? Jaké jsou jeho pohnutky, proč učí?
Jak můžeme učitele podpořit, aby byl “dobrým” učitelem, jak mu pomoci rozvíjet jeho wellbeing, aby on mohl podporovat wellbeing svých žáků? Jaký má být “absolvent” základní nebo střední školy? Jací chceme, aby žáci a studenti byli a co pro to děláme?
Na workshopu budeme společně hledat odpovědi na všechny tyto otázky, ale kromě toho se podíváme i na to, proč stojí za to, vracet se k sobě a vnímání sebe sama, pokud chceme být katalyzátorem změny, kterou očekáváme od druhých.

  • Bezpečné klima ve školách: Naplňování psychických potřeb
    Mgr. Jitka Musilová

Náš mozek je geniální a vždy se snaží o to, abychom přežili. Pokud nějaký podnět vyhodnotí jako ohrožující, reaguje způsobem naučeným kdysi dávno.
Pojďte společně prozkoumat, jaké nejvýznamnější potřeby chce mít náš mozek naplněné, aby se cítil v klidu, vnímal napojení na ostatní a chtěl spolupracovat.
Zamyslíme se i nad tím, jak je možné uspokojovat potřeby žáků i pedagogů, proč je výhodnější vysílat bezpečné signály a jak to učitelé mohou udělat. Jak můžeme pomoci dětem i dospělým ve škole umožnit zažívat pocit přijetí, zájmu, úspěchu a současně umožnit chybovat a tím se učit. Bezpečí, to je to, oč tu běží…

 

  • Analýza životního stylu třídy jako nástroj porozumění a tvorby strategie pro práci se třídou – kazuistický workshop
    Mgr. Bc. Lucie Plchotová

Analýza životního stylu třídy jako nástroj porozumění a tvorby strategie pro práci se třídou - kazuistický workshop

I školní třída má svůj životní příběh a svůj životní styl. Co ve své historii zažila, co k ní přicházelo, jak se s tím poprala, co se naučila… Porozumět životnímu stylu třídy nabízí pohled na sebeobraz třídy, na to, co třída potřebuje a jaké strategie k tomu můžeme využít. 

Na kazuistice představíme nástroj, který nabízí rychlý vhled a porozumění do dynamiky školní třídy. Pokud je používán učitelem ve spolupráci s žáky, je výborným prostředkem pro porozumění pohledu třídy, který může být velmi odlišný od pohledu učitele na třídu. Díky analýze životního stylu třídy uvidíme sebeobraz třídy, vztah k autoritám, dominantní metody chování a cíle, ke kterým směřuje. Využít lze pro podporu, posílení zdravého sebeobrazu, rozvoj zdravých adaptačních mechanismů ve třídě a nalezení způsobů, jak vytvářet bezpečné prostředí, kde se každý žák cítí součástí třídního kolektivu a je pro ni důležitý. Workshop nabídne konkrétní metody pro práci s náročným třídním kolektivem i podporu učitelů. 

Mgr. Bc. Lucie Plchotová

Speciální pedagožka a kromě toho i vystudovaná germanistka a etnoložka. Pracovala na Základní škole pro ADHD, ve Středisku výchovné péče, výchovném ústavu, nyní působí v Salesiánském středisku. Tam vede programy pro třídní kolektivy zaměřené na vztahy a terapie pro dospělé i děti.

S klienty využívá kromě individuální psychologie také metodu sandtray. Mimo práci ráda tančí a zpívá, v práci s klienty ráda používám hru. Má ráda Einsteinův citát “Kreativita je hrající si inteligence”.

rodičovství

  • Rodičovství po rozvodu I
    Bc. Tereza Vránová

Když nevíme, jak dál… Ve vztahu už nechceme být, ale musíme se naučit SPOLUPRACOVAT, protože jsme rodiče

Jak dítě vnímá konflikt mezi rodiči, jaká přesvědčení si z krizové situace odnáší a jaké dopady na ně dlouhotrvající konflikt rodičů má? 

Jak pomoci rodičům náročnou životní situaci zvládnout díky porozumění potřebám každého z nich a podpoře komunikace, spolupráce a respektu tak, aby i po rozpadu partnerství mohli zachovat rodičovství a jejich děti mohly zažívat pocit sounáležitosti.   

Workshop nabídne účastníkům pohled na rodičovský konflikt po rozchodu rodičů a dopady na dítě perspektivou individuální psychologie. Podíváme se na to, co se děje, když rodiče nemají nastavená pravidla v péči o dítě, a jak krizovou situaci prožívá dítě a co si z ní odnáší. 

Zaměříme se na to, jak podpořit rodiče ke spolupráci, jak jim pomoci nastavit efektivní a respektující komunikaci a budovat pocit sounáležitosti. Pro porozumění komunikaci a potřebám využijeme komunikační model čtyř komunikačních typů, který pomáhá rodičům i nám jako jejich průvodcům porozumět tomu, co se mezi nimi odehrává a co jeden od druhého potřebují.  

Bc. Tereza Vránová

Sociální pracovnice a zakladatelka organizace Jak Dál?, pomáhající rodičům po rozchodu či rozvodu a rodičům, kteří řeší výchovné nebo partnerské problémy. Pracovala jako terénní sociální pracovnice ve Fondu ohrožených dětí a později v Mediačním centru v Olomouci. V roce 2020 založila Jak Dál?, která jako jediná organizace v ČR zapojuje do spolupráce s rodiči kromě odborníků i peer konzultanty - mladé lidi, kteří v dětství prožili rozchod nebo rozvod rodičů a mohou klientům nabídnout svou zkušenost a sdílet své prožitky s rozpadem rodiny.

Tereza absolvovala dlouhodobé kurzy v Sandplay a Sandtray, je terapeutem ve výcviku v individuální psychologii a pokračuje také v magisterském studiu sociální práce s rodinou. Čas mimo práci ráda tráví s manželem, dvěma dcerami a fenkou Siri. Má ráda dobrou kávu, dobré knihy a sport.  

  • Rodičovství po rozvodu II
    Bc. Tereza Vránová

Příběh jako cesta k porozumění potřebám a pocitům dětí a dospívajících v době rozpadu rodiny

Ve workshopu se seznámíte s rolí peer [pí:r] konzultanta v organizaci Jak Dál?, jeho zapojení do konzultací, prací v tandemu i péčí o něj. 

Prožitek rozpadu vlastní rodiny očima dítěte se díky roli peer konzultanta stává cennou zkušeností, která může pomoci jiným rodinám zvládnout rozchod rodičů tak, jak jen je nejlépe možné, díky porozumění pocitům a potřebám jejich dětí. 

Budete mít také možnost vyslechnout příběh peera, který tím, že sdílí svůj příběh, umožňuje lépe porozumět pocitům a potřebám dětí a dodává odvahu rodičům, kteří rozpadem rodiny právě procházejí. Budete trénovat naslouchání a kladení otázek, abyste porozuměli jeho životnímu stylu a privátní logice. Na demonstraci si také ukážeme, jak vypadá tandemové poradenství rodičům se zapojením peera - dobrovolníci z řad účastníků si tak budou moci vyzkoušet i roli rodičů, kteří po rozchodu nevědí, jak dál.  

 

  • Technika “6 denních rutin” a její využití v adlerovském poradenství
    Mgr. Lenka Hermanová

Celý náš život, i život naší rodiny, je plný různých rutin a rituálů. Technika šesti denních rutin pracuje s těmi nejdůležitějšími, ve kterých se členové rodiny nejvíce setkávají a zažívají nejvíce interakcí. Ty mohou přinášet harmonii nebo chaos a nepohodu - pokud se součástí některé z nich stalo nevhodné chování. 

Technika šesti rutin nabízí profesionálům pracujícím s rodiči nebo rodinami nástroj, s jehož pomocí mohou prozkoumat rodinné soužití od rána až do večera a pomoci rodině uvidět ta místa, kde je prostor pro společný rozvoj a růst. 

Šest denních rutin sestává z ranní rutiny, stravovacích zvyklostí, přípravy do školy, domácích prací, ukládání ke spánku a vztahů mezi sourozenci. 

Na workshopu se společně podíváme na to, co a jak v rutinách sledujeme, jak identifikovat slabá místa a jak je společně s rodinou proměnit v harmoničtější a funkčnější - rutinu.

Etopedka a terapeutka. Několik let pracovala s dětmi a dospívajícími v ústavní péči a později ji nadchla poradenská práce ve školství. Ve škole pracovala s dětskými klienty a vedla rodičovské skupiny a intervenční skupiny pro pedagogy. 

Lenka absolvovala kromě dalších kurzů dlouhodobý výcvik v Mansiu a v myšlenkách Alfreda Adlera našla velké zalíbení, protože uviděla propojení s myšlenkami jógové filozofie. Úcta k lidskému potenciálu, poznání a reflexe našich myšlenek a pocitů, vytváření zdravých vztahů, či důvěra, že všechno se děje správně pro náš růst. Tyto hodnoty chce předávat a šířit v osobním i profesním životě.

Mgr. Lenka Hermanová

Etopedka a terapeutka. Několik let pracovala s dětmi a dospívajícími v ústavní péči a později ji nadchla poradenská práce ve školství. Ve škole pracovala s dětskými klienty a vedla rodičovské skupiny a intervenční skupiny pro pedagogy. 

Lenka absolvovala kromě dalších kurzů dlouhodobý výcvik v Mansiu a v myšlenkách Alfreda Adlera našla velké zalíbení, protože uviděla propojení s myšlenkami jógové filozofie. Úcta k lidskému potenciálu, poznání a reflexe našich myšlenek a pocitů, vytváření zdravých vztahů, či důvěra, že všechno se děje správně pro náš růst. Tyto hodnoty chce předávat a šířit v osobním i profesním životě.

 

  • Role rodiče v období dospívání – Jak podpořit rodiče ve vztahu s dospívajícími
    Mgr. Kristýna Bláhová

Přechod z dětství do dospělosti žádá změnu přístupu od dětí, ale i od nás dospělých. Období dospívání je pro rodiče často náročnou fází, kdy vztah s dítětem prochází zásadními změnami. Tento workshop nabízí profesionálům, kteří pracují s rodiči dospívajících, konkrétní nástroje a přístupy individuální psychologie, jak rodiče v této době podpořit. 

Účastníci se dozvědí, jak rozpoznat nefunkční vzorce v komunikaci, které brání spolupráci mezi rodiči a dospívajícími, a získají tipy, jak rodičům předávat zpětnou vazbu tak, aby jim dodávala odvahu a motivaci k rozvoji. Cílem je, aby se rodiče naučili vytvářet pro dospívající stabilní prostředí, které podporuje jejich samostatnost, a zároveň našli způsoby, jak i v této nové roli uspokojit své vlastní potřeby.

Pojďme se spolu podívat na to, jak na roli rodičů dospívajících pohlíží individuální psychologie. Hledejme, o co se v našem přístupu můžeme opřít, co zůstává stejné, a co máme znovu vystavět ve spolupráci s našimi dospívajícími dětmi.

Mgr. Kristýna Bláhová

Psycholožka, psychoterapeutka a od malička aktivní skautka. Působila jako školní psycholožka a krizová interventka na lince důvěry, lektorka primární prevence rizikového chování a lektorka vzdělávání pedagogů, v současné době pracuje jako psychoterapeutka v Mansiu.  Na její práci jí fascinuje, že jde poměrně rychle k podstatě, do hloubky, kde lze vidět sebe i druhého bez všech skořápek, slupek, make-upu. V takový moment dosahuje vzájemná důvěra horního limitu, což považuje za zcela výjimečný zážitek a čest u takových okamžiků být. Kristýna miluje tanec, jógu a setkávání s přáteli. 

inspirace

  • Lidé jsou důležitější než protokoly
    Anthea Millar, MA

Už před více než 85 lety Adler mluvil o tom, že používání klasifikací a úzkých typologií v oblasti duševního zdraví nebere ohled na “vztah jedince k problémům vnějšího světa” (Adler 1935). V této přednášce prozkoumáme historii některých typologií a léčebných protokolů a jak jejich používáním můžeme přijít o porozumění jedinečnému postoji člověka k životu a zásadním způsobem ztratit ze zřetele jeho zkušenost s příslušností ke komunitě
a kultuře. Představíme si nedávno vzniklé alternativy, které rezonují s Adlerovým pozitivním vztahovým přístupem.

 

  • Nástroje na podporu učení – nejdřív poznej sebe
    Mgr. Jiří Piškula

Víte o tom, co vás nejvíc podporuje v učení? Umíte vytvářet aktivní podporu učení pro své svěřence/kolegy/kamarády? K tomu, abychom se mohli učit v radosti a s nadšením, stačí poměrně málo – abychom znali sebe a své potřeby. To je pak cestou k tomu poznat i potřeby ostatních a dostat se společně do patřičné sounáležitosti, s respektem ke každému jedinci i jeho potřebám, sebe nevyjímaje.

Na workshopu si představíme několik funkčních modelů, se kterými můžete aktivně pracovat „na pozadí“, nebo je i otevřeně představit studentům se záměrem podpořit jejich sebevnímání a reakci na prožívání „tady a teď“. Budete mít možnost objevovat to, kterými kanály nejlépe vnímáte nové věci, které si potřebujete ukotvit a lépe se v nich zorientovat. Mrkneme se na výhodné způsoby, jak lze v pedagogice rafinovaně hacknout některé bariéry jednoduše tím, že prožívání dostane přednost před přemýšlením, aby nakonec bylo o čem přemýšlet!

Mgr. Jiří Piškula

Lektor tvrdých i měkkých dovedností, kouč, mentor, nadšený elektro-bastlíř, příležitostný hráč na klávesové nástroje, designér pyromuzikálních show.

S chutí podporuji lidi v tom, aby lépe porozuměli sami sobě a skrze to také ostatním, mohli se učit to, co právě potřebují. Je to cesta, která nikdy neskončí. I já se pořád učím něco nového kontaktem s ostatními (i se sebou).

  • Nástroje na podporu učení – budování důvěry a psychologického bezpečí
    Mgr. Jiří Piškula

Možná až příliš mnoho z nás v minulosti zažilo velký tlak v souvislosti s učením v kolektivech, kde jsme se možná necítili dostatečně bezpečně, nebo to pro nás bylo v mnoha ohledech náročné (pro každého svým specifickým způsobem).

Zvu vás na dobrodružnou cestu prozkoumávání toho, jak budovat psychologické bezpečí a důvěru ve skupině i mezi jednotlivci tak, aby to maximálně podporovalo vzájemnou sounáležitost a učení se z toho, čím každý přispíváme do společného prožívání.

Vyzkoušíme si konkrétní techniky, které mohou významně ovlivnit skupinovou dynamiku a prožívání všech zúčastněných s respektem k jejich odlišnostem a individuálním potřebám. Pojďte zažít to, že všichni jsme naprosto v pořádku a můžeme se vzájemně propojovat a inspirovat takoví, jací jsme, neboť to je náš největší poklad, kterým můžeme druhým přispět.

 

  • Deskové hry při rozvoji kompetencí pro život
    Jaroslav Rajl

Cílem pedagogů i psychologů, terapeutů a pracovníků v sociálních službách  je pomoci našim žákům a klientům rychle se zorientovat v proměňujícím se světě. 

Pomoci jim vyzkoušet si v kontrolovaném, “bezpečném” prostředí, jaké to je se rozvíjet a růst. Jaké to je dělat chyby a jak se z chyb učit. Chceme jim pomoci zkoušet jejich limity, poznávat je, posouvat… A to je úkol, se kterým nám mohou společenské deskové hry pomoci.

V rámci projektu Kompetence pro život (navazujícím na projekt Kompetence pro trh práce v letech 2005 – 2008) bylo identifikováno šest oblastí - kompetencí - které mají zásadní význam pro naši neustále se proměňující budoucnost. Je to schopnost efektivně komunikovat, spolupracovat v týmu, řešit problémy, zaujímat proaktivní přístup k životu díky vědomí, že se učíme celý život a je potřeba umět se orientovat v informacích kolem nás. A v neposlední řadě objevovat svět a nebát se ho. 

To jsou schopnosti a dovednosti, které si při hraní her můžeme vyzkoušet a rozvíjet.

 

  • VYUŽITÍ POHYBU A PROSTORU PŘI PRÁCI S KLIENTY
    Mgr. et Mgr. Zuzana Eliášová

Pocit sounáležitosti je hlavním opěrným bodem individuální psychologie a současně cílem, ke kterému s našimi klienty směřujeme – při práci vytváříme podmínky, které klientovi umožní zažít pocit sounáležitosti a dodají mu odvahu ke změně. 

Pojďte si na vlastní kůži vyzkoušet, jak díky pohybu zažít pocit sounáležitosti a čtyři základní lidské potřeby – že patřím, jsem schopný, jsem důležitý a mám odvahu být nedokonalý. Budeme hledat inspiraci a možnosti, jak tyto zkušenosti zapojit do své vlastní práce s klienty v našem prostoru – ať už pracovně, v terénu nebo v online prostoru. 

Cílem workshopu je zažít tělovou zkušenost pocitu sounáležitosti a dodat si odvahu pro tvořivé využívání těla, pohybu a prostoru kolem nás. 

Mgr. et Mgr. Zuzana Eliášová

Zuzana vystudovala psychologii na univerzitě v Olomouci a filozofii na univerzitě v Pardubicích. Tato kombinace nejvíce definuje, co ji zajímá – knihy, člověk, duše a tělo. Absolvovala všechny dlouhodobé výcviky v adlerovském přístupu a Adlera považuje za kamaráda, který to prostě vždycky myslí dobře a umí fakt skvěle podporovat druhé. Zuzanu hodně baví tanec a pohyb. A protože, jak říká Alfréd, každý člověk má svůj jedinečný pohyb ve světě, rozhodla se studovat výcvik v Tanečně pohybové terapii v Moving self institut, kde zahajuje třetí ročník.

Zuzana se dlouhodobě věnuje práci s dětmi a dospívajícími – pracovala v PPP, na OSPOD a nyní v Dětském krizovém a terapeutickém centru v Hradci Králové, kde organizuje podpůrné skupiny a pobyty pro dospívající. S dospělými klienty pracuje ve své soukromé praxi.

Ráda propojuje psychologii s uměním a kreativitou. Na člověka se dívá jako na celistvého jedince, který má vždy potenciál ke změně! A tento potenciál ji baví hledat. V pohybu, v tanci, v kresbě, v metaforách, na herním pískovišti, ale i na terapeutickém křesle – vždyť přece i v sedě na křesle se děje mnoho pohybu!

organizační tým

Marcela Šefčíková
- na ni se můžete obracet se vším, co se týká odborného obsahu programu - výběr workshopů, vlastní aktivní příspěvek, doprovodné programy.

Ing. Marek Kačírek
- na něj se obracejte s čímkoli, co se týká ubytování a fakturace - registrační poplatek, ubytování, strava...

Oba je zastihnete na mailu letniskola@mansio.cz.