Úzkost a stres u dětí – porozumění a prostředky podpory a povzbuzení
Mgr. JITKA MUSILOVÁ
o workshopu
„Nemůžeme ochránit děti před životem,
ale musíme je na něj připravit.“
R. Dreikurs
Děti různých věkových skupin, stejně jako dospělí, zažívají ve svých životech stres. Ten není sám o sobě nutně škodlivý, ve vhodné míře může být dokonce významným faktorem překonávání překážek a osobního růstu.
V současné době ale úzkost (případně deprese nebo pocity bezesmyslnosti a apatie) u dětí významně narůstá a přibývá dětí, které obavy ochromují natolik, že jsou zbaveny odvahy čelit běžným každodenním výzvám.
Rodiče, stejně jako pedagogové, se často setkávají s těmito stavy u svých dětí. Mohou si připadat bezmocní, když přemýšlí, jak pomoci. I z toho důvodu se zaměříme na porozumění jak symptomatice úzkosti a stresových poruch, tak i kompenzační dynamice a adaptivním strategiím.
V rámci workshopu se dotkneme těchto témat:
- K čemu jsou nám dobré emoce a jak dětem pomoct se v nich vyznat
- Úzkost (případně deprese) jako adaptivní strategie
- Který stres je „dobrý“ a umožňujeme nám pohyb vpřed
- Zbavení odvahy a její dodávání
- Všímavost – k pocitům těla, k emocím, k myšlenkám
- Jak s dětmi mluvit
- Jaké máme možnosti podpory - povzbuzování jako forma zvyšování odolnosti na zátěž a stres
- Legitimizace nedokonalosti, práce s chybou
- Jak podpořit principy duševního pohody v rámci celé třídy
o plenární přednášce
Stres v životě dětí… a co s ním v rámci třídy / školy
Pojďte se společně se mnou podívat na to, co mohou zažívat žáci (a nejen oni) v běžné realitě všedního dne a jak jsou obecně dnešní děti a dospívající připraveni na zvládání stresových událostí.
„Naším úkolem není děti před životem chránit, ale připravit je na něj.“, řekl by Alfred Adler. Být dobře připraven na život však v jeho době mohlo znamenat něco docela jiného, než znamená dnes. Chceme-li děti připravit na život v současné společnosti, jaké máme možnosti podpory?
Pokud přijmeme za svou premisu, že spokojený učitel znamená spokojeného žáka, podobně jako spokojený rodič znamená spokojené dítě, nabízí se otázka, co mohou pedagogové dělat pro posílení své vlastní duševní pohody a pro svůj rozvoj?
V přednášce se dotkneme také klíčových oblastí pro rozvoj bezpečného klimatu třídy, respektive školy, jako jsou například vzájemná komunikace nebo emoční nastavení. Kdo všechno má ve škole vliv na prožívání žáků a jak s ním může dobře zacházet? Nabízím vám oprostit se na chvíli od své reálné zkušenosti a dovolit našim představám přeskočit plot starých známých školních pozemků.
O JITCE
Od dětství se ve svých představách viděla jako paní učitelka. Přijímací komise na vysokých školách si to však nemyslely a tak po gymnáziu nejprve studovala Vyšší odbornou školu sociální práce, kde se ujistila, že by opravdu chtěla studovat psychologii. To se jí podařilo na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně, kde absolvovala bakalářský obor sociální práce a magisterský obor psychologie.
Po studiu pracovala ve Speciálně pedagogickém centru pro tělesně postižené děti, vedla kurzy pro osobní a pedagogické asistenty a poté, co se jí narodily děti, se realizovala ve spolupráci s mateřským centrem.
Od roku 2013 pracuje v Pedagogicko-psychologické poradně Královéhradeckého kraje, primárně na pozici okresního metodika prevence. Pracuje s třídními kolektivy (zaměření na všeobecnou i selektivní primární prevenci), s pedagogy i pedagogickými sbory, samostatně s dětmi, dospívajícími, rodiči. Role metodika prevence při poradně se jí stala velkou příležitostí nejen k prevenci rizikového chování, ale i k psychologickému poradenství a zejména ve snaze proměňovat školství tak, aby v něm bylo možné (v souladu s Komenským) rozvíjet lidskost a charakter člověka. Stejně jako (v souladu s Adlerem) tp, aby učitelé podpořili sebedůvěru u svých žáků a uměli hledat a využívat své i jejich zdroje k zažití úspěchu a zároveň i posílili odvahu chybovat.
V rámci zajišťování vzdělávání pro pedagogy, školní metodiky prevence, objevila před mnoha lety Mansio a už nešlo jinak. Kouzlo adlerovského přístupu bylo určující pro její další profesní směřování. Absolvovala u nás výcviky v adlerovském přístupu v terapii a poradenství, a k tomu ještě supervizní výcvik pro oblast školství. Další semináře pro poradenskou práci (např. Feuersteinovo instrumentální obohacování, typologie MBTI, práce s terapeutickým pískovištěm, relaxační techniky a mindfulness) byly také významné.
Aktuálně je vedoucí Centra prevence a metodické podpory při PPP KHK a její snahou je rozvíjet oblast prevence a podpory tak, aby učitelé i děti, žáci, studenti poznávali, že situace, ve kterých se nachází, nejsou neměnné, ale že jsou to právě oni, kteří mohou daný stav ovlivnit a proměnit pro dobro své i ostatních.