Podpora vztahu k sobě a zažívání sounáležitosti u trans* a nebinárních dětí a dospívajících

Téma duševní pohody a vhodných podmínek pro psychosociální vývoj trans a nebinárních dětí a dospívajících se dostává do povědomí profesionálů pracujících s dospívajícími. Uvědomování si vlastní odlišnosti a otazníky ohledně místa ve společnosti může trans* a nebinární vést ke ztrátě odvahy, k vyhýbání se kontaktu se světem či s druhými a komplikovat začlenění do společnosti.

Na kurzu nabídneme informace potřebné k porozumění potřebám dětí, rodiny a školy, naučíte se dítě provázet a podporovat v uvědomování a prozkoumávání genderové identity a současně rozvíjet v dalších kompetencích potřebných pro úspěšné začlenění do společnosti a naplnění potřeby sounáležitosti.

• Trans* a nebinární děti a studenti, jejich potřeby a zkušenosti při začleňování do společnosti
• Vývojové potřeby z pohledu vývojové psychologie v kontextu adleriánského přístupu
• Práce se rodinou a školou směřující k důvěře a porozumění potřebám dítěte
• Principy poradenské práce napomáhající procesu pozorování a objevování vztahu k vlastnímu tělu a prožívání genderové identity
• Metody sebepoznání zaměřené na práci s životním stylem, identifikace blokujících přesvědčení
• Rozvoj komunikačních dovedností, formulování cílů, potřeb a emocí
• Dodávání odvahy a podpora k aktivnímu životnímu postoji, navazování vztahů a zapojování se, práce se zdroji

• Znát a zohledňovat v poradenské práci specifické potřeby cílové skupiny, nabízet citlivý a respektující přístup, systematicky budovat vztah a prostor pro přijetí.
• Rozumět možným vlivům trans* a nebinární identity na soubor přesvědčení o sobě a světě.
• Vytvářet bezpečný rámec spolupráce a nabízet cíle odpovídající věku a vývojovým možnostem dítěte/dospívajícího, adresovat vhodná témata a získat zájem dítěte či studenta s ohledem na věk a vývojové potřeby.
• Navazovat dialog velmi senzitivně, postupovat citlivě a opatrně, akceptovat, nehodnotit a se sdělovaným obsahem pracovat tak, abychom napomáhali uvědomování a současně nevnášeli vlastní materiál.
• Získat spolupráci rodiny, umět podpořit členy rodinného systému, podporovat vztahy, pracovat s pozitivní budoucností.
• Pracovat se školou, vytvořit bezpečné prostředí, reagovat na nejčastější výzvy.
• Dle věku využívat bezpečný prostor vznikající mezi terapeutem a klientem pro podporu a korekci blokujících přesvědčení, podporovat sebepoznání a prozkoumávání vlastní identity, vyjadřování potřeb a emocí.
• Identifikovat zdroje, dodávat odvahu, budovat pozitivní přesvědčení o sobě i světě a podporovat rozvoj směřující k dosahování sounáležitosti a identifikace vlastního místa ve společnosti.

Primum non nocere: Jak přistupovat k dětem a dospívajícím, kteří si kladou otázky o své genderové identitě? 

Primum non nocere můžeme přeložit jako „především neuškodit“. Hippokratovi připisovaná zásada může posloužit i při naší práci s relativně novým tématem nejistoty a pochybností o genderové identitě u dětí a dospívajících.

V současné době pozorujeme narůstající počet dětí a dospívajících ve školách i pracovnách (nejen) školních psychologů. Ve společnosti neexistuje jasná shoda o vhodném postupu, i my sami můžeme pociťovat nejistotu. Pojďme si společně téma zmapovat, abychom se zorientovali a získali větší jistotu.

Seznámím vás s nejdůležitějšími informacemi a souvislostmi, typickými příběhy prosakování tématu či coming outu u dětí a dospívajících, reakcemi rodičů či učitelů, možnými zdroji informací a tipy na spolupráci. Projdeme spolu základní principy práce, našim cílem bude, abychom se dokázali vcítit a porozumět situaci dítěte či teenagera, uměli maximálně citlivě podpořit jeho uvědomování a s opatrností ho provázeli aktuální situací. Zaměříme se na to, jak udržet širší kontext a maximálně podporovat vývoj ve všech oblastech s ohledem na věk a typické potřeby, zejména však na potřebu náležet, která je klíčovým konceptem adleriánského přístupu.